Konec jaderné fikce. Ministr Kuba definitivně zavrhl myšlenku na Česko jako jadernou velmoc. S tím, že se v České republice postaví do roku 2060 osmnáct nových jaderných reaktorů přišel Martin Kocourek, bývalý ministr průmyslu. Kuba však jeho plány seškrtal na dostavbu dvou bloků Temelína.

Zdroj fotografie: HN - Jan Šilpoch. Jaderná elektrárna Temelín.

Česko se nestane jadernou velmocí. Ministr průmyslu Martin Kuba zavrhl vizi svého předchůdce Martina Kocourka, který na podzim navrhoval, aby Česko do roku 2060 postavilo 18 nových jaderných reaktorů.

"Vyrábět v České republice až 80 procent elektřiny z jádra není z ekonomického hlediska reálné. Nové elektrárny by ani nebylo kde postavit," řekl HN ministr Kuba.

Česko si tedy i nadále vystačí jen se dvěma jadernými elektrárnami. "Realistická je dostavba dalších dvou bloků Temelína a prodloužení provozu Dukovan do roku 2035," říká Kuba.

Budování nových reaktorů – v době, kdy zbytek světa jádro omezuje – Kocourek zdůvodňoval údajným dramatickým nárůstem spotřeby elektřiny v Česku. Mimo jiné z očekávaného rozmachu elektromobilů. Česko také mělo v Kocourkových představách až třetinu elektřiny vyvážet do zahraničí.

Kritici označovali tyto plány od začátku za megalomanské. "Ta čísla byla předimenzovaná, máme vyrábět sto procent naší spotřeby, ne dvojnásobek," říká Jaroslav Míl, bývalý šéf společnosti ČEZ, který při vyjednávání s ministerstvem zastupoval Svaz průmyslu a dopravy.

Julie Hrstková: Konec jádra, začátek...? - čtěte ZDE

To znamená, že škrtnuté reaktory nebudou chybět. Česko by je vůbec nepotřebovalo.

Rozhovor s vládním zmocněncem pro dostavbu Jaderné elektrárny Temelín Václavem Bartuškou najdete ve středečních Hospodářských novinách.

• Westinghouse by Temelín dostavěl s Metrostavem. Česká firma chce nejméně 50 miliard
• Temelín vydrží i protržení Lipna, vyplývá ze zátěžových testů českých elektráren